Začátek příběhu popisuje nástup panických úzkostí, které se objevily náhle a zděšení z diagnozy, kterou jsem se dozvěděla po konzultaci s psychiatrem Pádlem. Dle doktora, měla jsem vystopovat příčinu svých obtíží a nalézt tygra, kterého se bojím. Pro boj s obludou, předepsal mi prášky proti úzkosti a poslal mě na dobrodružnou cestu po stopách tygra.
Cesta nikam nevedla, problémy byly horší a horší a tak jsem začala chodit na skupinovou terapii. Vyprávění o skupinovce není až tak podrobné, ale osobní přínos z tého zkušenosti je zachycen snad dostatečně.
Následuje část, která popisuje můj pád do osobního bankrotu a začátek individuální psychoteapie u doktora Sovičky.
Terapie od začátku ukazuje, že problémů mám více než dost a nebude snadné se k příčinám dostat. Zároveň je čtenář zavlečen do hloubky finančního masakru, který naznačuje problematickou budoucnost. Právě v okamžiku kolapsu firmy, podařilo se mi otěhotnět a tím se celé osobní drama ještě více prohlubuje.
Skrze sny, začínají se otevírat témata, která jsem si neuvědomovala, vzpomínky vyplouvají na povrch. Tygr nebyl nalezen, ale znaky tygrovitosti táhnou se celým vyprávěním, které jsou odhalovány v rozhovorech s psychiatrem. Jak to tak bývá, kořeny všeho jsou v rodině a rozkrývají se vzorce předané minulými generacemi.
Konec terapie přechází v soukromé zápolení s hydrou systému, ve kterém přežívám s malým dítětem a nenacházím řešení, které by mi pomohlo z krize ven. Doznívají menší útoky úzkostí, kterým již lépe rozumím, ale zvládám své obtíže bez medikace a pomoci lékařů. Přežívání po terapii je popsané v samotném závěru knihy a protože jde již o jiné téma, stává se víceméně okrajovým námětem další knihy.
