Tento sen se mi zdál koncem roku 2011. Pár dní po té jsem přestala číst knihy, které jsem v té době pročítala a hledala v nich odpovědi.
Někdo mi nabídnul poznání, ale já se musela rozhodnout, jestli ho přijmu a navíc jsem měla za úkol, celé to poznání sama přeformátovat. Dostala jsem jakési nádoby, možná s informacemi. Myslela jsem, že to snad mám přijmout v té podobě, ale to nebylo možné. Sama jsem měla přijít na jakýsi postup, jak nabízené informace sloučím a zhustím do jiných forem. Nevěděla jsem co má být výsledná forma, netušila jsem ani, jestli to pak budu pít, nebo číst, nebo jak jinak to poznání získám.
Zadání jsem tedy moc nechápala ale při prvním pokusu o zhuštění obsahu do nové formy se mi kupovivu zadařilo. Připadalo mi to jako práce s textem, kdy musíte text jednoho souboru nakopírovat do jiného, ale zároveň je potřeba všechno znova formátovat. Během té činnosti jsem zjistila, že nepracuji s textem, ale s hmotami. Předložené zdroje jsem - asi myšlenkou, plynule vlévala do forem, které vypadaly jako průsvitné válečky a v nich byly napěchované různobarevné hmoty. Něco mezi plastelínou a pudinkem. Když jsem měla práci skoro hotovou, zvedla jsem zrak a za stolem, na kterém jsem měla své nádoby, stál velký stoh knih. Po pravé straně toho stohu lezl démon, takový nějaký starý ještěr. Hrůza z něj nešla, opravdu tam lezl jako leguán. Měl křídla, byl tmavý a ta hromada knih byla asi jeho, nebo to byl knihovník. Podívala jsem se zpátky na svou rozdělanou práci ale něco mi nešlo do hlavy, Zasekla jsem se, asi jsem byla bezradná a to mě probudilo. Pocit složitého úkolu ležel v mém vědomí, potřebovala jsem to dotáhnout do konce a během přemýšlení mi došlo, že už bdím.
