Je to láska osudová, vím to už delší čas.
Pak dlouho jsem ho hledala, teprve v lesích Krušných hor došlo k osobnímu setkáni a není žádné selhání, že jej nevyhledávám stále.
Nemusím o něm vyprávět nic podrobného, zamilovala jsem se do něj už dávno.
Když k němu přicházím, ukazuje se jen po kouskách a já jsem natěšená, co bude dál
Předehra bývá dlouhá, někdy delší, než bych čekala. O to krásnější pak naše spojení bývá, protože jsem to nevzdala.
Ale dost bylo slov, každý má svou lásku a já se podělím jen tím, že v obrazech jej představím.