Obsedantně kompulzivní porucha (OCD - Obsessive-compulsive disorder) patří k úzkostným poruchám a jde o poruchu chronickou. Pacient má nutkání vykonávat určitý soubor činností, kompulze, které jsou také běžně nazývány rituály. Člověk, který trpí obsedantně kompulzivní poruchou, bude mít pocit nesnesitelné úzkosti (např. že se jeho blízkým nebo jemu něco hrozného stane), dokud nevykoná kompulzi. Tyto kompulze mohou být patrné navenek nebo se mohou odehrávat v mysli. Začátek poruchy nastává většinou mezi 18. a 25. rokem. Její průběh je dlouhodobý a po zhoršení do určitého stádia intenzita kolísá.
Prokrastinace je výrazná a chronická tendence odkládat plnění (většinou administrativních či psychicky náročných) povinností a úkolů (zejména těch nepříjemných) na pozdější dobu. Může představovat rizikový fenomén pro duševnízdraví. Psychologové často popisují takové chování jako mechanismus pomáhající jedinci vyrovnat se s úzkostí spojenou s výkonem dané činnosti. Podle některých vědců jsou kritéria definující prokrastinaci následující: je kontraproduktivní, zbytečná a zdržující.[1]
S prokrastinací je spojena rozhodovací paralýza, kdy složitější výběr vede k odkládání rozhodnutí.[2]
Prokrastinace může vyústit ve stres, pocit viny, psychickou krizi a ztrátu produktivity. Spojení těchto pocitů může vést k další prokrastinaci, vytvářejíc tak určitý kruh.
Prokrastinace je do určité míry normální psychologické chování. Chronická prokrastinace ale může být příznakem vážné mentální poruchy. Takto postižení lidé mají často strach vyhledat pomoc kvůli sociálnímu stigmatu a rozšířenému omylu, že prokrastinace je způsobena leností, nízkou silou vůle nebo malými ambicemi.
zdroj obrázku https://www.annebaring.com/images/amygdala_black.jpg
